Moje běhání 1.0, prostě běhám
Běhání je pro mě taková móda. Nikdy mě nepostihlo, nikdy jsem běhání neměl rád a nikdy mi nešlo. Všechno změnila jarní korona. Fitko mi zavřeli. Sice jsem pokračoval s cvičením na terase, ale vymezený čas najednou přebýval. Běhání se mi líbilo na spalování kalorií, není lepšího sportu. Sice posilováním spálíte kalorií +/- stejně, ale je to dřina a nejde dělat déle než 90 minut a v mém případě ob den. V liché dny byl prostor pro běhání.
Když už chci běhat, chci to mít podloženo. Koupil jsem si chytré hodinky, které mi to budou měřit. Jasná motivace. Když mám hodinky, musím!
A jo. První běhy byly strašné. Mě stačí dobíhat tramku a funím pak další dvě zastávky. Takže jsem s lehkostí uběhnul 200m a už mě dohnal kyslíkový deficit. Ukázalo se, že to jde přeběhat. Opravdu stačilo vydržet kilometr a podalo se to. Po pár dnech bylo potřeba přetrpět 2 kilometry a už to šlo. S oblibou jsem říkal, že jakmile uběhnu 2km už je mi jedno, kolik km jdu běhat. Je mi to fuk, mám pocit, že vydržím neomezeně.
Jednou jsem zkusil 10km a sice mi to šlo, ale nohy se už pletly a už jsem byl rád, že jsem zpátky doma.
Prošel jsem si bolestivými začátky, kdy po měsíci se ohlásilo koleno a byl s během na měsíc konec. Začal jsem běhat znovu a za pár týdnů se ozvala achilovka. Prostě všechny typické bolesti běhání (a starších lidí 
) a zase na měsíc hotovo. Ale to už je dlouho a od té doby už je všechno cajk.
Tento týden už opravdu můžu říct, že mi běhání jde. Tepová frekvence šla najednou dolů a už neběhám celou dobu na 160+. Najednou dýchám rozumně, nefuním jak vlak. Půl doby běhu jsem v tepu cca 150 - půl trasy vede do stoupání a půl zase zpátky dolů.
A skutečně mi teď je jedno jestli běhám čtyři kilometry nebo víc. Poslední dny běhám místo 4km rovnou 7, protože to je prostě snadné. Kdybych neběhal za tmy (dřív to nestíhám) běhal bych i delší trasy. Když je bláto dělám kolečko 4km nebo 1,5km. Takže teď jsem to vypadalo tak, že jsem udělal 4km a dvě kolečka 1,5km... Vždycky, když kolečko končím nastává dilema, zda dát ještě jedno kolečko nebo už nemám čas a musím domů. Není to o tom, jestli bych to zvládnul nebo měl chuť, jen mě tlačí čas.
Až nebude bláto mám okruh 8km.
Občas se mě někdo zeptá: "Ty běháš? A kolik?", "hm, 4 - 7km...hm to já běhám 10km!!!"
No, sice běhají těch svých 10km, ale dvakrát za rok nebo jednou do týdne. Já těch svých 7km běhám každý den bez vynechání (pravda, jednou za dva týdny jeden den vynechám, prostě se od PC neurvu nebo tak prší, že to nejde). Takže tu srovnáváme 10km vs mých 50km týdně. Ale to je fuk. Jim dělá dobře, že běhají 10km a jsou tak dál než já. Směju se pro sebe, protože většinou je na nich vidět, že běhají velice málo, ale pořád se chlácholí, že uběhnou 10km. Teoreticky. To jsou takové ty alibi, že kdyby chtěli, tak by běhali.
Mám oblíbené motto, které jsem snad vymyslel sám:
"Proč běhají hlavně štíhlí lidé? Protože běhají!" 
Související články
Komentáře k článku: Moje běhání 1.0, prostě běhám
Píše se dalo na běhání.
Tak ráda si to čtu, ale příznám, že běh mi nic neříká. 
Navíc tam je právě ten problém "trpí kolena".
Přeji, ať se daří stále takhle dobře běhat.
Nicméně co jsem chtěla v první řadě - klobouček! Takové odhodlání tak mít
Vážně veliká paráda 
), ale tělo spíš ne. Únavová zranění se tvoří pomalu... Moje chronické běžecké bolístky by vydaly na kroniku
(A já klopím uši a jdu se svými nevyžádanými moudry zase někam zalézt... pardon
).
Ja porad vubec nevim, kolik toho ubehnu, natoz abych vedela, jaky pri behu mam tep. Vim, ze tep je dulezity, ale jeste se mi nechce kupovat takova vybava. Resim proste jen cas.
Takove lidi, co popisujes, fakt "miluju"
Ten citat je proste uzasny. Napsal jsi ho u me v komentari a od te doby si ho neustale opakuju
Fakt budu doufat, že to ustojim bez úhony dnes jsem běhání podpořil i kolem, ale to je celkem časté. 
Nikdy jsem si nemyslel, že mám pevnou vůli. A jde to! 
Já byla běhat asi 3x, přečetla jednu knihu o běhaní a stačilo mi to Sama stojím před volbou, jakému pohybu se věnovat, protože moje předchozí aktivity mi doktor moc nedoporučuje... a teď když je navíc věčně všechno zavřené... Bojím se bojím, abych u toho běhání taky neskončila. 
A motto je super.
Kolikrát jdu běhat 4km a skončím na 8, protože jde jen o lenost, kterou stačí překonat. Kondice mi začne selhávat jen v tom smyslu, že mám těžké nohy nebo se mi pletou. Já měla k běhání vždycky odpor, ale je fakt, že spousta věcí je o zavedení rutiny, a pak už se to nějak veze. Ale osobně bych asi měla problém právě s tím časem, obzvlášť každý den 
V tomhle ohledu mi vloni vyhovovalo kolo, jakože jsem se zároveň s pohybem někam přesunovala, že to mělo ještě nějaký další smysl, protože odpočinek a čas "pro sebe" si fakt představuju jinak než běháním
A právě proto ještě jednou smekám aneb jak se říká klobouk i gatě dolů
